VIKTORISMUS Co je to: Viktorismus by bylo označení pro ideologické hnutí 21. století. Synonyma pro tento směr by byly: Naturismus, Genocidismus, Dehumanismus a Reduktivismus. Tento směr by ovládal většinu společnosti a měl spojení jak s armádou, tak i s obyčejnými lidmi. Opakem Viktorismu, či dokonce směry, které by považoval za nepřátelské, by byly: Civilismus, Vitalismus, Futurismus a Modernismus. Tento směr by se přikláněl a sympatizoval s už dávno vzniklými směry a ideologiemi, mezi které by patřily: Naturalismus, Ekoterorismus, Pesimismus a Anarchismus atd. Jeho smysl by spočíval v tzv. návratu do starých časů, kdy svět stál pevně na nohách, místo aby se mu pomalu ale jistě podlamovaly. Lidé, zejména ti ze zemí, kde populace nepřirozeně rychle stoupá, by byli bráni jako parazité planety Země a vykreslováni jako podřadná havěť, jež by měla být co nejrychleji redukována, zlikvidována, či vychována naučit se žít v souladu s okolním světem a všemi bytostmi na něm. Životní prostředí a vše, co kdy vytvořila příroda, by bylo bráno jako nenahraditelný poklad a bráněno za každou cenu. Zvířata a rostliny by byly vždy nadřazenými organismy a člověk by byl zobrazován jako jejich služebník nebo potrava. Kořeny Viktorismu: Autorem a stvořitelem Viktorismu by byl Viktor Jež, tedy já. Vše začalo v 7. třídě, kdy jsme měli online výuku. Má matka byla vždy hodný a opatrovnický člověk, jenže jako učitelka dbala na to, abych měl ve škole téměř vždy dobrý prospěch. Mou chybou, i výhodou je, že jsem od té doby začal brát věci až moc vážně, zejména pokud šlo o dělání dojmu na ostatní. Neúspěch jsem začal považovat za nejhoršího nepřítele a jediný způsob, který jsem tehdy uznal za úlevu, bylo sebepoškozování. Od té doby se bolest stala mým trestem za neúspěch. Bod zlomu nastal, když jsem jako jediný byl nejhorší z celé třídy při psaní písemky. Sáhl jsem po nejostřejším noži a udělal několik slabých řezů na své kůži. Od toho momentu se ve mně probudil tzv. Napoleonský komplex a časté záchvaty hněvu, které mi jsou společníky i dodnes. Touha být ve všem nejlepší má svá pozitiva i negativa. U mě to bylo stejné. Začal jsem se nenávidět a má osobnost se rozdělila na dvě strany. Strana první, která byla dříve dominantní, byla optimistická a veselá, ta ještě neřešila starosti okolního světa a problémy v rodině, které, když nastaly, tak po nějaké době byly pryč. Strana druhá, která má dnes vůdčí postavení, je vážnější, negativní a všímavá. Často jsem trpěl a někdy i pořád trpím sebenenávistí a otázkou důležitosti. Snažím se vynikat v tom, co mi jde, snažím se nebýt přítěží a snažím se všímat si věcí kolem sebe. Má všímavost a můj skrytý talent na ni ve mně probudily touhu po světě, který zřejmě nikdy nevznikne, jen zázrakem. A tím světem by byl svět, ve kterém má Viktorismus hlavní slovo. Význam Viktorismu: Viktorismus by byl stvořen jako poslední naděje na záchranu světa tak, že by zničil jeho vykořisťovatele a podporoval a chránil jeho zachránce. Jak už bylo dříve zmíněno, byl by zaměřen na redukci lidské rasy, kterou by vnímal jako zdroj všech problémů. Lidská práva by byla omezena a zpřísněna, ochrana životního prostředí a boj proti globálnímu oteplování by byl posílen o 75 % a sympatizanti Viktorismu, tzv. viktoristé, by byli vzděláváni, jak nebýt ničiteli, ale ochránci světa. Jenže proč? Historicky měl člověk tendenci být pánem všeho živého i neživého na světě, jenže to byla chyba, kterou by se snažil Viktorismus napravit. Člověk ve většině případech svět jen ničit a pro jeho záchranu nedělat maximum. Heslo Viktorismu by znělo: MÉNĚ LIDÍ, MÉNĚ PROBLÉMŮ. Jsou národy, které vymírají, ty by Viktoristický režim prozatím ušetřil, ale národy, kde populace roste nepřirozeně rychle, by redukoval a propagoval by u nich dehumanizaci. Pokud by stát, ve kterém by měl Viktorismus dominantní postavení, vedl válku s jiným slabším státem a měl tendenci se rozpínat do sousedních zemí, vývoj konfliktu by probíhal následovně. Nepřátelé by byli bez milosti zabíjeni a kolaboranti by byli ihned naučeni základům Viktorismu. Těla zabitých by byla prodána jako potrava pro masožravou zvěř a tělesné orgány a krev nepřátel by byly využity pro lékařské účely. Viktorismus by dbal na recyklaci a využití všeho možného od A až do Z. Poražené státy by byly ihned viktorizovány a jejich přírodní krajina by byla obnovována a možná i posilována všemi možnými prostředky. Odpůrci Viktorismu, tedy lidé, jenž znečišťují a likvidují ve velkém floru a faunu, by byli popravováni, nuceni platit vysoké odškodnění a pokuty, veřejně ponižováni a trestáni na veřejnosti, čímž by sloužili jako vzorový příklad toho, že vše má svou cenu a že nevděk za to, co nám příroda a svět daly, bude tvrdě a nemilosrdně potrestán. Viktorismus by zasáhl téměř do všech oblastí sociálního života. Státy, ve kterých by vládl, by praktikovaly trest smrti, podporovaly činnost sebevražd, pobízely by lidi k využívání obnovitelných zdrojů a k přistoupení k vegetariánství, veganství a k ochraně flory a fauny. Nikdo by k tomu nebyl nucen, ale Viktorismus by sliboval, že by tím lidé, uznávající jeho doporučení za vhodné, jen a pouze zlepšili svět k lepšímu, tak jak tomu bylo kdysi. Nelidské aktivity a dříve zakázané praktiky by byly zmírněny a byla by jim poskytnuta imunita. Například drogy a návykové látky by byly povoleny už od 15 let všude, kde by Viktorismus vládl. Tím by se zvýšila mortalita a cílem Viktorismu by bylo celosvětovou populaci držet na bodě 5 miliard lidí, ani více ani méně. Tělesné tresty a válečné zločiny by byly povoleny, jen ale s povolením nejvyšších představitelů Viktorismu, kteří by měli téměř úplnou kontrolu nad veškerou společností. Školství by bylo ovlivněno tak, že by se zvýšil počet hodin přírodních věd a byly by zavedeny nové vyučovací předměty, jako by byly: Ekovýchova, Viktorologie a Ekoterorologie. Úspěšnost funkce Viktorismu není a asi ani nebude známá, neboť lidé jsou tvorové moudří, ale nepoučitelní. Viktoristé by byli lidé, kteří milují přírodu a zvířata, nesympatizují s dominancí lidské rasy, ale někdy se mohou i inspirovat lidskými nápady a výtvory. Viktorismus by tedy byl mix několika ideologií najednou a jen lehce by připomínal totalitní a nedemokratické režimy. Jednalo by se o tzv. floro-faunovský totalitarismus s demokratickými prvky. Měl by jistě pár much, avšak to by se postupem času mohlo zlepšit. Inspirace a předchůdci Viktorismu: Z předchozích definic a informací je zřejmé, že pojem Viktorismus je vám vcelku jasný. Ovšem se, jako většina jiných směrů a ideologií, v něčem či v někom inspiroval. Viktorismus by si bral velkou inspiraci z přírody a minulého světa, který by shledával ještě za stabilní. Humanismus by byl tím největším protikladem. V minulosti si totiž člověk z přírody bral jen to, co potřeboval, avšak dnes si bere více než dost a tím ji ničí. V minulosti také lidský život neměl tak velkou cenu jako dnes. Právě toto by se Viktorismus snažil změnit a lidský život by ztratil výšku své hodnoty. Jediné, co moc nedává logiku, je to, že v minulosti, když bylo na světě lidí málo, se lidé zabíjeli téměř neustále. Proběhly stovky válečných konfliktů anebo přírodních katastrof, které málem ukončily lidskou existenci, a i přesto tu lidstvo stále je a množí se. Viktorismus by situaci řešil redukcí lidské rasy. Inspiraci by si vzal z různých historických genocid a z faktu, že mrtví lidé nemohou nijak škodit. Největší inspiraci by si vzal z historických válek a studenoválečných konfliktů nebo z téměř celého 20. století. Čím to je, že dnes, kdy je všude lidí plno, se toto neděje. Velký odpor by Viktorismus a státy jemu podléhající kladly proti OSN, kterou by považoval za centrum tohoto problému. Mezi další jeho nepřátele by se řadili obhájci lidských práv a svobod a propagátoři moderních technologií. Inspiraci by si vzal i z kinematografie, hlavními snímky by byly filmy: Uprostřed ničeho (2023), Godzilla 2 (2019), Kingsman: Tajná služba (2015) a nespočet dokumentárních titulů o přírodě a historii. Válečný konflikt Kdyby státy, které by byly v moci Viktorismu, začaly válku o budoucnost a o nadvládu světa, vývoj by byl následující: nejdříve by napadly státy, které by vojenskou silou nebyly schopny útokům odolávat. Po naverbování spojenců a kolaborantů by zaútočily na silnější státy a poté by nastala světová dominance, neboť zbývající země by se ocitly bez jakékoli vnitřní či vnější pomoci. Po převzetí moci by se Viktorismus rozšířil do dobytých oblastí a redukce a jiná opatření, která byla zmíněna dříve, by mohla začít. Lidská svoboda a práva by byly omezeny a likvidace lidí, jež by představitelé a propagátoři Viktorismu uznali za bezvýznamné či nepotřebné, by mohla začít. Systém poprav a regulace by byl zaměřen na lidi, kteří by byli označeni za nepotřebné, tudíž i na bezdomovce, mentálně postižené a zaostalé lidi, zločince odsouzené na doživotí anebo zločince, kteří se dopustili hrubého a úmyslného znečišťování přírody, aniž by tím vykonávali prospěšnou činnost pro lidskou společnost. Popravy by probíhaly tak, že by si popravovaní mohli vybrat způsob jejich vykonání. Také by se prováděly ekologičtějším způsobem, kupříkladu místo střelných zbraní by se do popravovaných střílelo z kuší a podobných zbraní. Pořádaly by se pochody smrti a vyčerpaní by byli zabiti bajonety. Popravy gilotinou, oprátkou a hladomornami by nebyly ničím neobvyklým, ale tím nejprospěšnějším typem by byla poprava předhozením masožravým zvířatům, čímž by tak odsouzenci svou smrtí přispěli na dobrou věc. Sympatizanti a představitelé Viktorismu Viktorismus by byl sice proti všemu lidskému, ale bez lidí by byla jeho funkce téměř nemožná. Sympatizanti Viktorismu by byli radikální podporovatelé hnutí Greenpeace a měli by na rozdíl od jeho odpůrců spoustu výhod. Skutečný ideolog Viktorismu by neměl mít strach ze smrti a utrpení, měl by mít rád a ctít přírodu a zvířata, zejména ta důležitá a pro svět nepostradatelná, a nakonec by v lidech viděl tvory, kteří tento svět přivedli na pokraj zkázy, a dělal by vše pro to, aby se uskutečnila splátka za krvavou daň z životního prostředí. Viktorismus by také povolil užívání všech návykových látek bez ohledu na ilegalitu a závažnost užití, čímž by se zvýšila úmrtnost a prostřednictvím poprav ještě více, protože jestli v něčem lidstvo vyniká, tak je to ničení sama sebe. Zločiny proti flóře a fauně by byly souzeny podle závažnosti a obžalovaní by byli popraveni, nuceni k prospěšným a úklidovým pracím anebo by byli posláni na násilnou převýchovu. Kácení stromů a ničení životního prostředí by bylo zakázáno a povoleno jen se vzácným povolením od vrchních představitelů Viktorismu. Čili by to byl podobný režim jako ve starých říších Evropy nebo Asie. Sympatizanti Viktorismu by přírodu viděli jako nepostradatelnou věc a v téměř žádném případě by ji nedávali přednost před lidskou rasou. Pokusy na zvířatech a masové chovy zvířat by byly omezeny a masitá strava rovněž tak. Hlavní představitel Viktorismu, tedy já, by byl ukázkovým příkladem a neměl by slitování se závažnými zločinci proti Viktorismu a jeho představitelům. Pokud by představitel Viktorismu byl nesmrtelný, zasvětil by svůj život ochraně přírody a převýchově a regulaci lidské rasy. Neměl by potomky, neboť by nepodporoval lidskou reprodukci, a na dobu určitou či neurčitou by zavedl politiku jednoho dítěte. Podporoval by vznik botanických a zoologických zahrad, národních parků a ekoteroristických společností, což už porušením pravidel Viktorismu, které by sám vytvořil. Podporoval by rovněž vývoj vynálezů, bylo zmíněno dříve. Měly by imunitu před jakýmisi tresty, tedy pokud by se nedopustily těžkých zločinů. Měl by i vlastní ozbrojené složky, které by se skládaly ze sympatizantů Viktorismu a jednalo by se o záchranu planety. Měl-li by celosvětovou kontrolu, zakázal by používání a výrobu jaderných zbraní. Ty by ho chránily v případech násilného napadení. Jejich funkce by spočívala v kontrole životního prostředí a třídění pachatelů, kteří by se na něm dopustili nějakých zločinů, které nejsou v souladu s pravidly Viktorismem stanovenými. Možnost uplatnění Viktorismu Viktorismus by se jako forma vlády nebo politické a kulturní hnutí zřejmě neuplatnil, neboť by nesplňoval některé demokratické zásady. Jeho potenciál by se uplatnil jen v případě, že by svět byl na pokraji kolapsu a Viktorismus by sliboval jeho záchranu. Pokud by jeho představitelé měli politickou moc nebo sílu, které by nemohlo nic na světě konkurovat, ihned by zahájili svou činnost a snaha o záchranu životního prostředí a regulaci lidské rasy by začala. Proč by byl Viktorismus tak radikální Viktorismus by měl sice demokratické prvky, avšak jeho totalitní stránka by byla nepřehlédnutelná. Jeho vrchní představitel by v lidech, především v těch, o kterých by to uznal, viděl havěť, která je určená k likvidaci, regulaci nebo k převýchově. Kdyby lidstvo planetu neničilo, jeho existence by byla nepodstatná. Bohužel svět je takový, jaký je, a to jen kvůli lidem. Viktoristé by byli znechuceni lidskými činy a snažili by se odčinit to, co lidstvo napáchalo, a všechny viníky, přítomné či budoucí, by nemilosrdně trestali. Viktoristické tresty by se netýkaly lidí mladších 18 let a ti by byli vůči režimu imunní. Když se lidstvo nepoučí samo, tak by se o to postaral Viktorismus. Hlavní otázkou by bylo, jestli si lidstvo vůbec zaslouží existovat, neboť každý živočich dělá vše pro své přežití, ale máme v dominanci přednost my, kteří tuto planetu drancujeme od nepaměti, anebo jiní tvorové, kteří s ní ve většině případů existují v souladu. Pokud by hlavní představitel Viktorismu byl nesmrtelný jinak než svou vlastní rukou, tak by zřejmě zabil každého člověka na světě a nakonec by si sám vzal život, jelikož by byl znechucen všemi hříchy, kterými lidstvo tuto planetu poskvrnilo. Viktorismus by tedy mohl být nový zákon o rovnováze mezi lidmi a okolním světem, jehož pravidly by se řídili všichni, kteří by mu podléhali a hájili ho. UPOZORNĚNÍ: Nic, co je zde napsáno, není myšleno vážně. Viktorismus je jen smyšlené myšlenkové hnutí, které by v moderní a demokratické společnosti nemělo žádnou šanci na uplatnění, neboť lidé už hledí na minulost jako na dobu, která by měla být zapomenuta, a více svůj zrak upínají do budoucnosti. Zabíjet lidi je špatná věc, ale kdo a proč říkal něco o tom, že jsme podstatnější a dominantnější než ostatní bytosti. Lidé si už konečně musí uvědomit, že musí co nejdříve jednat, než bude na záchranu světa pozdě, a poučit se ze svých chyb. Existují ovšem už lidé, kteří si to uvědomili, avšak dokud to nebudou všichni, nebude to mít cenu. Přítomnost a budoucnost by si měla vzít příklady z minulosti, protože jestli ne, může to znamenat konec světa, jak ho známe. ..LIDÉ JSOU HAVĚŤ, JEN SI TO MUSÍ UVĚDOMIT A PŘIZNAT" – [redacted]